JANČUROVÉ

          Na této stránce uvádím dokumenty k nositelům příjmení "Jamčura/Jančurová" tedy ke svým předkům.

         V ÚVODU  jsem popsal vznik mého zájmu o původ Jančurů a návazně na to na historii rodné obce mého otce a jejího širšího rámce - Frýdeckého panství. Za několik let pátrání  jsem se dopracoval ve svém rodokmenu k nejstaršímu svému předku na Starých Hamrech Jiřímu Jančurovi (v originále Georgu), který přišel s celou svou rodinou, s velkou pravděpodobností z Turzovky na Slovensku a v roce 1775 zakoupil od frýdeckého panství na Starých Hamrech, na svahu vrchu Smrkovina (924 m, severozápadně o Bílého Kříže) pozemek pro stavbu své usedlosti. Tato samota dostala podle jeho rodu jméno Jančurovice, a pod tím názvem dodnes na turistických mapách existuje, i když samota koncem 19. stol. již zanikla. Ve stejné době jako Jiří Jančura přišli, ale na Morávku Josef a Jan Jančurovi, pravděpodobně také z Turzovky. 

          Dále do historie jsem se nedostal a pamětliv rodinné tradice jsem začal pátrat po předcích na Českomoravské Vysočině. Ty se mi ku podivu podařilo brzy najít, ale bohužel se mi je nepodařilo s jistotou propojit na můj rodokmen. Při dalším pátrání jsem našel další rody Jančurů jak v Čechách, tak i na Slovensku, Polsku a jinde v Evropě a světě. Jak se dočtete dále, nejpravděpodobnějším rodištěm tohoto Jiřího byla nedaleká osada Turzovka na Slovensku, což je však v rozporu s touto tradicí. Ale jak je zřejmé z rodokmenu "Jančurů z Kysuce" není tento rod původním rodem a odněkud přišel do Turzovky v 1. pol. 18. stol. 

Výsledky pátrání k r. 2022 jsou následujícící:

• V Čechách jsem nalezl celkem 6 míst výskytu Jančurů 6 rodů "Jančurů z Čech", které jsou uvedeny v Berní rule z roku 1654 a to rody: "Jančurů z Bukoviny", "Jančurů z Benešova u Semil", "Jančurů z Chrudimi" , "Jančurů z Chyšky (Vysočiny)" a "Jančurů z Zbonína",  Z těchto šesti rodů žijí dodnes jejich potomci v ČR a i jinde ve světě 4 rody a to: "Jančurů z Chrudimi",  "Jančurů z Chyšky (Vysočiny)", "Jančurů z Vodňan" a "Jančurů ze Zbonína (Varvažova)",  pro něž jsem jsem zpracoval samostatné rodokmeny,
• Prozatím je známý pouze výskyt Jančurů ve Slezsku, konkrétně v Beskydech, o nichž pojednává dokument "Jančurové z Beskyd". 
• Jančurové na Slovensku - V 18. a 19. stol. jsou identifikovány rody Jančurů na v Turzovce, Makově, Odorínu, Richvaldu, Markušovcích, Spišské Nové Vsi, Hnilčíku a Levoči.
• Řada nositelů těchto příjmení z těchto lokalit v 18. až 20 stol. emigrovala do USA -viz dokument Jančurové z USA - Web, resp. do jiných zemí světa, což není předmětem mého šetření.       

Tato stránka "JANČUROVÉ" odkazuje na následující podstránky:

• "z Beskyd" -  "Jančurové z Beskyd" - tato stránka se zabývá rodokmenem a souvisejícími dokumenty mého rodu pocházejícím z Beskyd.
• "Příbuzní" - "Příbuzní Jančurů z Beskyd" - tato stránka obsahuje rodokmeny rodů příbuzných s mým rodem - zejména partnerů/partnerek mých předků.
•  "z odjinud" - "Jančurové z odjinud" - stránka obsahuje rodokmeny jiných rodů Jančurů, než je můj rod "Jančurů z Beskyd".

Původ příjmení "Jančura" 

Podle publikace "Dobrava Moldanová: Naše příjmení" pocházejí příjmení:

• "Jančura" - Janč odvoz. příp. -č z OJ - viz tam Janč-ík, Janč-ek, Janč-a, Janč-ák, Janč-ar (spíše z A janičár = pěší turecký voják; na Moravě druh bot), Janč-árek, Janč-ař, Janč-ařík, Janč-ura.

Podle Genpol (dr. Alina Naruszewicz-Duchlińska) pochází přijmení "Janczura" (přeloženo z polštiny): -

• Jméno je forma od jména Jan a to pochází z hebr. Jehohanan (Jahwe je laskavý). Jméno je možné taktéž odvodit od osobního jména Janczar a to od pod. jména janczar, čili:
  
• žoldnéř pěchoty turecké, vychovaný z křesťanského dítěte, existovali v letech 1330-1826 - viz Wiki
• drobné zvonky používané v hudebním nástroji (klawirchod) nebo na postrojích
• druh bubnu
• ves Janczury 45 verst od Vilna - Litva (78 obyvatel - viz Geografický slovník Králoství Polského a jiných slovanských zemí , t. III, s. 398

Tabulka a mapa "Jančurové v Evropě"

         Na následujícím linku lze načíst soubor "Jančurové v Evropě do 19. stol.kml" , který po importu po programu GoogleEarth zobrazí mapu rozšíření příjmení Jančura do 19. stol v Evropě. Pokud máte nainstalovaný program GoogleEarth resp. jeho internetovou verzi a na něj propojené přípony "kml" resp. "kmz", může se přímo zobrazit příslušná mapa.

Genetika a příjmení

         Následující link odkazuje na stránky projektu "Genetika a příjmení". Na těchto stránkách naleznete pak popis a zdůvodněná tohoto projektu i popis jak se k němu přihlásit. Ze stránek je zřejmé, že projekt je solidní a bezpečný. Dnes již neplatí striktní omezení na maximální počet výskytu příjmení na 200.  Projekt umožní účastníkům zjistit jejich původ (západoevropsaký/východoevropský apod.) a také případnou příbuznost s nositeli stejných příjmení v ČR. Účastnit se mohou pouze muži, poněvadž se zkoumá mužský chromozom Y. 

Tabulka rozšíření Jančurů v Evropě do 19 stol.

    Následující tabulka uvádí místa výskytu příjmení Jančura z České a Slovenské republiky, Polska a Ukrajiny do konce 19. stol. Údaje o rozšíření v ČR a SR byly převzaty z výše citovaných dokumentů. Geografické umístění těchto lokalit na mapě GoogleEarth lze zobrazit po načtení souboru "Jančurové v Evropě do 19. stol.kml".

Závěr

          Základní otázkou původu rodů Jančurů je, zda mají společného předka, nebo zda toto příjmení a jeho odvozeniny vznikly samostatně na různých místech Čech, Moravy, Slovenska a Polska. Relativní blízkost největšího rozšíření příjmení Janczura při hranicích s ČR a SR svádí k domněnce o společném původu tohoto příjmení. Na druhé straně z té okolnosti, že v Čechách se příjmení Jančura vyskytuje v polovině 17. stol. na pěti místech lze dovodit, že toto příjmení, pokud by mělo mít společný původ,  již muselo v Čechách vzniknout již 16. stol. , kdy však používání příjmení bylo ojedinělé. A aby se z tohoto první předka rod tak rychle rozrostl tak, aby stihl během méně než sto let se rozšířit do těchto pěti míst je málo pravděpodobné. Natož, aby se přemístil do Polska a tam se tak rozsáhle rozšířil, resp. opačně, aby přišel z Polska. Pravděpodobnější je tedy samostatný vznik tohoto příjmení na několika lokalitách přibližně ve stejné době jako odvozenina příjmení od slovního základu křestního jména "Jan".

          Jak je uvedeno výše, nepodařilo se jeho autoru prozatím nalézt společného předka těchto nositelů příjmení "Jančura" mimo jiné také proto, že téměř neexistují matriky a jiné dokumenty starší poloviny 17. stol. Snad jediným možným způsobem jak ověřit případnou příbuznost těchto rodů "Jančurů" jsou testy DNA prováděné v rámci výzkumného projektu "Genetika a příjmení" , kód projektu VD20072010B14/3- viz Web, do něhož se autor tohoto dokumentu přihlásil. Byl by rád, kdyby se členové jiných rodových větví s tímto příjmení sami přihlásili do tohoto výzkumu a tím přispěli k odhalení záhady, zda máme společného předka. Autoři tohoto výzkumného projektu jsou velmi solidní organizace (viz odkaz dále), takže by se zájemci neměli obávat zneužití výsledku výzkumu.

          Na závěr tohoto úvodu musím čtenáře upozornit, že tyto stránky nejsou zdaleka hotovy. Neustále totiž pátrám v různých zdrojích dokumentů, které doplňuji do jednotlivých rodokmenů. Proto jsem si také bohužel nenašel dost času, abych tyto rodokmeny a jiné dokumenty, jakožto i tyto stránky řádně graficky i stylisticky upravil začož se čtenářům omlouvám.