Jančurové z Čech

          Na této podstránce jsou odkazy na rodokmeny "Jančurů z Čech", odkazy na rodokmeny ostatních Jančurů jsou na následující podstránce "ze světa".

Rodokmen Jančurů z Čech

     V následujícím rodokmenu jsou uvedeny rodokmeny všech 6 rodů "Jančurů z Bukoviny", "Jančurů z Benešova u Semil", "Jančurů z Chrudimi" , "Jančurů z Chyšky (Vysočiny)" a "Jančurů z Zbonína", Z těchto šesti rodů žijí dodnes jejich potomci v ČR a i jinde ve světě 4 rody a to: "Jančurů z Chrudimi", "Jančurů z Chyšky (Vysočiny)", "Jančurů z Vodňan" a "Jančurů ze Zbonína (Varvažova)", pro něž jsem jsem zpracoval samostatné rodokmeny,  na jejichž rodokmeny níže uvádím odkazy.

      Ostatní rody "vyhynuly" asi zřejmě tzv. "po meči", odstěhovaly se resp. se jednalo o chybný přepis příjmení v Berní rule, proto jsem pro ně nesestavil samostatný rodokmen. Zde jen stručně uvádím hlavní závěru z mého šetření zěchto zaniklých rodů:

Rod "Jančurů z Bukoviny" - je popsán v dokumentu "Jančurové z Čech" - viz Web, šetření je však nedokončené, takže závěry jsou jen předběžné:

• obcí Bukovina je u Turnova více (u Dolánek u Turnova a u Kobylky), všechny patří pod pod faru Semily, matriky jsou dostupné na webu SAO Zámrsk,
• nejstarším zjištěným předkem rodu je dle Berní ruly z r. 1654 Jan Jančura nar. okolo r. 1619 na neznámém místě z neznámých rodičů, byl podruhem, proto prakticky mohl pocházet odkudkoliv,
• v nejstarší dostupné matrice z Turnova (ze 17. stol.) a ani pozdějších nebyl žádný Jančura nenalezen, bude nutno důkladněji ověřit v Berní rule správnost čtení příjmení,
• velkostatky Semily a Rohozec jsou na SOA Litoměřice (viz výše), digitalizace probíhá od r. 2015.

Rod "Jančurů z Benešova u Semil" - je popsán v dokumentu "Jančurové z Čech" - viz Web, šetření je však nedokončené, takže závěry jsou jen předběžné:

• Benešov u Semil patřil pod faru Semily, matriky jsou dostupné na webu SOA Zámrsk ke stažení, byly prozkoumány jen částečně,
• nejstarším zjištěným předkem rodu je Jiřík Jančura nar. okolo r. 1619 na neznámém místě z neznámých rodičů, byl chalupníkem s malými polnostmi,
• rozpor! v Berní rule je v Benešově u Semil uveden Jiřík Jančura, v Soupisech poddaných dle víry Jiřík Jandura,
• v nejstarších matrikách fary Semily (ze 17.stol.) jsou uvedení pouze Jandurové, Jančurové nebyli nalezeni,
• velkostatky Semily a Rohozec jsou na SOA Litoměřice (viz výše), digitalizace probíhá od r. 2015.

Jančurové z Chrudimi

          Rod "Jančurů z Chrudimi" - je zpracován v samostatném dokumentu vč. podrobných závěrů, zde uvedu jen ty hlavní - viz výše uvedený odkaz Web:

• Po prvé je uveden ve Zpovědních seznamech v původním kraji Chrudimském, ve faře Žleby v r. 1689 Václav Jančura, poněvadž není uveden v Berní rule, je možné, že to byl bezzemek, nádeník zde se nahodile vyskytující, proto bude nutný průzkum matrik, odkud tento rod pochází.
• v matrikách je uváděn až v 2. pol. 18. stol. v obci Topol u Chrudimi a později i v městě Chrudim,
  
• později se značně rozšířil a jeho potomci žijí dodnes,
• v r. 1901 emigroval Josef Jančura do USA,
• původ rodu a případnou příbuznost s jinými rody autor prozatím nezjistil.

 D         okument není ještě dokončen, zejména nutno pátrat po původu tohoto rodu.

Rodokmen "Jančurů z Chyšky (Vysočiny)"

        Rod "Jančurů z Chyšky" resp. "Jančurů z Vysočiny" - je zpracován v samostatném dokumentu vč. podrobných závěrů, zde uvedu jen ty hlavní - viz výše uvedený odkaz Web:

• nejstarším zjištěným předkem rodu je "Jan Jančura", jenž je uváděn v Berní rule z roku 1654 jako zámožný obyvatel a povozník na vesnici Chyška, která patřila ke statku Větrný Jeníkov ve vlastnictví pána Frydrycha z Trautmanssdorffu. Vesnice dnes patří k obci a farnost Úsobí, okresu Havlíčkův Brod a kraji Vysočina a nachází se na severu Českomoravské vrchoviny. Vlastnil tehdy velký majetek - 5 povozů, 5 koní, 2 voly ,5 krav, 5 jalovic, 20 ovcí a 6 vepřů. Narodil se  kolem roku 1612 na neznámém místě, o jeho otci rovněž není nic známo,
• původ rodu se nepodařilo prozatím zjistit, nejpravděpodobnější variantou je místní původ, zejména vzhledem k tomu, že tento Jan Jančura byl poměrně zámožný, takže lze předpokládat, že se k majetku dopracovával delší dobu,
• malá naděje v zjištění původu rodu je v prošetření nejstarších dokladů z velkostatků (panství) Větrný Jeníkov resp. Úsobí
• rod byl úspěšný, takže se značně rozrostl, z původního výskytu v Chyšce (fara Úsobí) se rozšířil v průběhu 18. stol do obcí v blízkém okolí (Kalhov, Dudín, Mikulášov, Zbilidy, Petrovice apod.), rod v těchto lokalitách dodnes existuje.
• ve 19. stol. a 20. stol. se rozšířil i do vzdálenějších lokalit na Vysočině - Jihlava a její okolí apod. Jejich dnešní potomci se zdají být nejrozšířenějšími nositeli příjmení Jančura v ČR.
• v r. 1907 emigrovala Marie Jančurová z Rohožné do USA,
• i když dnešní "Jančurové z Beskyd" a "Jančurové ze Spiše" mají za to, že dle vyprávění svých předků pochází jejich rod z Vysočiny, prozatím jsem nenalezl známky, že by někteří jeho členové mohli být předky jiných Jančurů vč. Jančurů z Beskyd resp. ze Slovenska     

Rodokmen "Jančurů z Vodňan"

         Rod "Jančurů z Vodňan" - je zpracován v samostatném dokumentu vč. podrobných závěrů, zde uvedu jen ty hlavní:

• zřejmě nejstarší doložitelný rod Jančurů, kde příjmení "Jančura" vzniklo kolem roku 1608 jako alias jméno mlynáře z Vodňan cituji "...Janovi neboli Jančurovi Řepiši...". Tento rod "Řepiši" je doložen v okolí Vodňan až do počátků 15. stol. 
• příznačné je, že pak příjmení Řepišů ve Vodňanech vymizelo, a jména Jančura se zachovalo dodnes v názvech dvou vodňanských mlýnů
• v Berní rule z roku 1654 uvedený Fridrich Jančura je zřejmě i posledním Jančurou ve Vodňanech - prozatím se nelze dopátrat jeho osudu - zda se odstěhoval, resp. zemřel bez mužských potomků, bude nutné počkat na digitalizaci městských knih ve Vodňanech a z nich pokusit zjistit více o jeho osudu. 

Rodokmen "Jančurů ze Zbonína"

         Rod "Jančurů ze Zbonína" - je zpracován v samostatném dokumentu vč. podrobných závěrů, zde uvedu jen ty hlavní:

• obec Zbonín patří pod faru Staré Sedlo, matriky jsou dostupné v archivu SAO v Třeboni.
• nejstarším zjištěným předkem rodu je je v Berní rule z roku 1654 Jakub Jančura nar. okolo r. 1630 na neznámém místě z neznámých rodičů, pravděpodobně ve Zboníně a patřil k panství Varvažov. Byl to poměrně bohatý sedlák, měl 2 potahy, 2 koně, 2 voly, 3 krávy, 1 jalovici a 7 vepřů a měl značný počet potomků
• rod byl mezi léty 1650-1800 ve Zboníně mimořádně rozšířený, rozvětvil se do několika rodových větví, ale pak se najednou ztrácí a poslední narozený Jančura je z roku 1845,
• koncem 18. stol. se rod rozšířil do nedalekého Varvažova a Mirotic,
• v r. 1911 emigroval Josef Jančura z Varvažova do USA, v r. 1903 Josef Jančura z Mirotic taky do USA,
• potomky rodu je pravděpodobně 8 Jančurů z okolí Písku a 3 v okolí Tábora,
• dokumentace k velkostatku Varvařov, do kterého patřil Zbonín, je prozatím nezpracovaná a nepřístupná.